Podpora lokální ekonomiky v Nizozemsku

Jakým způsobem podporují holandská města lokální ekonomiku? Touto otázkou se zabývá výzkum českého studenta Tilburg University prováděný ve spolupráci s poradenskou firmou M.C.TRITON. Dotazníkové šetření provedené v dubnu tohoto roku poukazuje na některé trendy v samosprávě nizozemských municipalit. Výzkum byl založen na vzorku 39 respondentů z řad představitelů měst odpovědných za jejich ekonomickou administrativu. Cílem bylo odhalit místní praktiky v samosprávě a podpoře lokální ekonomiky a eventuálně převzít tato zjištění pro využití obcí v České republice. Zde jsou k dispozici základní výsledky studie.

Nízká nezaměstnanost, nutný cíl nikoliv znak úspěchu
Mezi tři nejdůležitější charakteristiky prosperující místní ekonomiky zařadili respondenti nejvíce kvalitu bydlení a života občanů (53%), investiční a podnikatelské příležitosti (51%) a dále pak kvalitní infrastrukturu a veřejné služby (38%). Překvapivě nejméně podstatnou je v tomto případě nízká nezaměstnanost, jíž zařadilo do vrcholné trojice pouze 26% měst.
Na druhé straně všichni respondenti uvádí, že jejich města mají nastavenou politiku pro redukci nezaměstnanosti a celých 64% z nich se soustředí na omezování dlouhodobé nezaměstnanosti, která bývá častou příčinou sociálního vyloučení.
Komerční příjmy a spolupráce s občany
Získávat do rozpočtu peníze poskytováním komerčních služeb není cizí třem čtvrtinám z dotázaných a u 18% z respondentů tvoří komerční příjmy dokonce pojistku vyrovnaného rozpočtu. Není pak divu, že téměř polovina z dotázaných měst uvádí absenci schodku rozpočtu za posledních 5 let.
Nizozemské obce se také neobávají zeptat svých občanů a firem na odezvu k vedení místní správy. 90% respondentů získává od veřejnosti pravidelné ohlasy na řízení města a používá je k vyhodnocování své strategie a to včetně té ekonomické. Úprav a přehodnocení se pak strategický plán obcí dočká nejvíce jednou za rok či dva. To je ve srovnání se situací v ČR podstatně častěji, předchozí výzkum společnosti M.C.Triton totiž uvádí, že až třetina obcí v ČR upravuje svůj rozvojový plán jednou za čtyři roky.
Průmyslové zóny ne, raději vzdělávání a výzkum
Podpora rozvoje klastrů, tedy oblastí kde spolupracují firmy z příbuzných sektorů, je součástí ekonomické politiky až 79% z respondentů. Cílem zde ovšem není vznik průmyslových zón, jako je tomu často zvykem v českém prostředí.
Nizozemské obce se nejvíce snaží o rozvoj v sektorech vzdělávání, zdravotnictví a následovně informačních technologií. Podpora technologických parků a vzdělávacích kampusů hraje tedy klíčovou roli v tamní hospodářské samosprávě.
Potvrzení poznatků z projektu Inteligentní město
V částečné návaznosti na podobné dotazníkové šetření v rámci projektu Inteligentní město, potvrzuje tento výzkum i některá doporučení v něm uvedená. Především se jedná o časté vyhodnocování strategických plánů a to ideálně na roční bázi. Dále pak spolupráce se stakeholdery, tedy místními lidmi a společnostmi při stanovování této vize a jejím hodnocení a spolupráce s privátní sférou při ekonomickém rozvoji, např. skrze klastrování či PPP projekty.
Autoři:

František Kraus
Student managementu na Tilburg University, Holandsko
Ing. Marek Pavlík, Ph.D.
Obchodní ředitel, M.C.TRITON