Rozvoj lokální ekonomiky zdola představuje v mnoha evropských státech dlouhodobý trend

Moderní obec 12/2014

V médiích často zaznívají informace o systémové podpoře regionálního rozvoje, malého a drobného podnikání či potravinové soběstačnosti. Tato prohlášení jdou mnohdy ruku v ruce s jednotlivými směrnicemi Evropské unie. Již méně se však mluví o faktu, že stále více zemí EU zažívá spontánní aktivitu místních komunit, které již pochopily, že systematická podpora lokální soběstačnosti představuje jednu z nejjistějších investic do budoucnosti.

Abychom tuto mediální mezeru pomohli zacelit, budeme na stránkách Moderní obce přinášet během prvního čtvrtletí tohoto roku informace o vybraných příkladech dobré praxe z různých evropských zemí. Začneme v anglickém Todmordenu, který se po světě proslavil svým heslem „Neuvěřitelně jedlý Tod“ a stal se exemplárním příkladem zdravé a soběstačné lokality, jíř hrozilo, že po ukončení těžby uhlí a zániku textilní výroby v oblasti zůstane jedním velkým brownfieldem.

 

Zelený zázrak jménem Todmorden

Nová tvář Todmordenu, zhruba patnáctitisícového města necelých třicet kilometrů od Manchesteru v severní Anglii, je výsledkem cílevědomého úsilí a nadšení místní komunity. Jak dokládají samotní aktéři, byli si vědomi problémů, které před nimi ve městě po odumírání těžkého průmyslu stojí a nehodlali jen nečinně čekat na rozhodnutí vlády, jehož by se mohli stát obětí, a začali jednoduše konat.

Začali proto sami konat. Už v roce 2008 iniciovala skupina místních residentů vznik projektu Neuvěřitelně jedlý Todmorden (Incredible Edible Todmorden, zkráceně IET) s úmyslem zesílit povědomí v oblasti potravinové soběstačnosti a o tématu místní produkce. Nejprve se dalo dohromady šest desítek lidí, kteří pro tuto myšlenku získali i místní samosprávu. V rámci projektu IET se díky podpoře radnice a úsilím místních lidí podařilo napříč městem vytvořit na čtyřicet veřejných zahrad produkujících ovoce a zeleninu a vysadit více než tisícovku ovocných stromů, jejichž plody jsou obyvatelům města volně dostupné. Mnohé záhony sestávají z velkých květináčů či truhlíků, o něž obvykle pečují lidé z nejbližších domů. Jednou z výhod těchto typů záhonů je fakt, že půda v nich není nijak kontaminována, navíc obří květináče zabraňují zašpinění veřejných prostor. Zapojení do této pěstitelské „horečky“ podporuje například hlavní lokální poskytovatel sociálního bydlení, který všem svým nájemníkům nabízí zdarma semena i pěstitelské poradenství.

Nakolik vypadá vyýsledek téměř ideálně, cesta k němu nevedla přímou vydlážděnou cestou. Mluvčí iniciativy na otázku, co bylo největší překážkou, jíž museli ve svém úsilí čelit, výmluvně odpovídají: „Dosáhnout toho, aby občané pochopili, že veškerá vypěstovaná úroda je jejich a oni jsou jednoduše její součástí.“ Stejně jako kdekoliv jinde se tak ukazuje, že jakákoliv inovace ve veřejném prostoru stojí a padá především se lidské mysli a jejím pochopením dané situace. „Nevětším přínosem se naopak ukázal být fakt, že se u těchto drobných akcí ve veřejném prostoru sešlo množství našinců, kteří by se jinak patrně nesetkali. Všichni ukázali, že disponují zajímavými nápady a byli ochotni jednoduše vyměňovat a uskutečňovat své know-how navzájem.“

Nabízí se otázka, nakolik je takto ambiciózní projekt odolný vůči zneužívání a vandalismu, zvláště když IET tolik přitahuje pozornost médií. Právě skutečnost, že celý koncept postupně vzali místní obyvatelé za svůj, se ukázala být nejlepší prevencí proti možným krimináním jevům: „Podle čísel, která nám pravidelně poskytuje policie ze své databáze, dochází měsíc od měsíce k redukci případů vandalismu ve městě a okolí,“ dodávají mluvčí iniciativy na svém webu.

 

Inovace patří i k místní potravinové soběstačnosti

Svět se vyvíjí a ani pěstování ovoce, zeleniny a bylinek se nevyhnulo inovativním technikám. Přesto však možná překvapí, že se tak děje i v případě soběstačného projektu zdola, jakého jsme svědky v Todmordenu. Technologie aquaponie tvoří již přirozenou součást „zeleného zázraku“ IET. Jde o způsob propojení hydroponického chovu ryb s vodním pěstitelským systémem zvaným aquakultura. Jejich společným jmenovatelem je inteligentní cirkulace vody, která zavlažuje rostliny, funguje jako vzájemný přenašeč živin a okysličuje vodu v rybích sádkách. Tato velmi šetrná a mimořádně efektivní metoda se ukazuje být velkým příslibem do budoucna nejen díky své vhodnosti pro městské prostředí, ale též vzhledem ke stále více nastolovanému tématu zodpovědného potravinářství a šetrného zacházení s vodou.

 

Lokální produkce neplní jen žaludky, ale také peněženky místních obyvatel

Při takto efektivním způsobu místní produkce je nasnadě, že ve městě existuje potenciál pokrýt potřeby i v širším regionu. Todmorden se prezentuje jako tržní město a s ohledem na lokalitu, která je jinak převážně průmyslového zaměření, se jeví jako zelený ostrůvek v okolní industriálně-těžební šedi. Na pravidelné trhy proto přijíždějí hojně nakupovat také lidé z nedalekých aglomerací, čímž zvyšují místní ekonomický profit. Obnovené pěstování staroanglických jablek, chov malých plemen prasat či produkce čerstvých vajec de facto podléhá přímé kontrole zákazníků, neboť ti jsou primárními konzumenty a kvalita produkce je v jejich vlastním zájmu. V místě, kde obyvatelé zdarma konzumují vlastní čersté potraviny, bychom podobné produkty v supermarketech hledali marně. Jejich cenu nenavyšují žádné logistické náklady, přičemž kvalitu naopak zvyšují různé inovace podobné aquaponii, které jsou zahrnuty do vlastních vzdělávacích programů místní střední školy.

Celý systém pak přirozeně generuje stále nové nápady, a tak se lze setkat s místní loterií, různými festivaly či projektem bramborových plantáží, které představují zdroj surovin pro další místní zpracovatele typu výrobny chipsů apod.     

Projekt IET se stal mediálně atraktivním a natolik inspirativním, že v jeho šlépějích kráčí dalších více než 15 měst a obcí ve Spojeném království. Některá již využívají značku Incredible Edible, jiné inspiroval entuziasmus zdola a vydávají se vlastní cestou. A nejen v Anglii, ale též v Kanadě, Hong Kongu či na Novém Zélandu.

http://www.incredible-edible-todmorden.co.uk.

 

Moderní obec 12/2014: Jan Brabec (ProRegiony), Marek Pavlík (M.C.Triton)