Staňte se spoluarchitekty svého regionu

ERA21, podzim 2013

Rozhovor Jana Trejbala (Neolokátor) s Ctiradem Hemelíkem,
Janem Brabcem a Janem Hruškou (ProRegiony)

Ideou projektu ProRegiony je smysluplná, efektivní
a systematická podpora regionálních podnikatelů založená na
jejich vzájemném propojování, vzdělávání a vzájemné inspiraci.
Cílem má být všestranný rozvoj měst a regionů a jejich ekonomická
nezávislost a soběstačnost. V pozadí projektu stojí Ctirad Hemelík,
Jan Brabec a Jan Hruška, s nimiž o projektu hovořil Jan Trejbal.

Jan Trejbal: Jak a proč vznikla iniciativa ProRegiony?
JB: Projekt vznikl s jasným záměrem podpořit regionální život tím, že primárně podpoří tvorbu lidí, kteří region tvoří, vyrůstají v něm, žijí v něm, mají tam minulost, přítomnost a budoucnost.
CH: V 1. fázi chceme region stabilizovat, aby v něm fungovalo hospodářství a byl co nejméně závislý na centrálním zdroji. Nejdříve potřebujeme vyřešit existenční stránku společnosti, která je s regionem spojená, abychom mohli řešit tu existenciální, tzn. sociálně-kulturní rozměr. Domníváme se, že podnikatel je v dnešní době relativně svobodný člověk, který má možnost rozhodovat, kde a jak utrácet své peníze, respektive kde poptávat, a zároveň
kde se nabízet. Cílem je, aby se to dělo co nejblíže místu, kde bydlí. Tím vzniká multiplikační efekt a peníze zůstanou v regionu. Zároveň chceme samotné podnikatele podpořit skrze vzdělání. Vytvářet v regionu jakýsi inspirativní proud, kde se budou setkávat lidé s podobnými myšlenkami a navzájem vyhodnocovat, co a jak dělat. K tomu slouží vzdělávací program otevřený nejen pro podnikatele, ale pro všechny, kdo mají o region zájem.

Jakou roli zde hraje odborná veřejnost… architekti, urbanisti?
CH: Architekt je v podstatě také podnikatel a pro svou věc potřebuje mnoho dalších profesí. Kruh mu umožní efektivněji se podílet nejen na realizaci vlastní profese, ale také naplnit své poslání, protože přispívá jak k rozvoji regionu skrze vlastní odbornost, tak k jeho ekonomické stabilitě, protože ji realizuje za přispění další kolegů – podnikatelů v dané lokalitě.

Můžete uvést nějaký dobrý příklad ze střední Evropy ?
CH: V rakouských obchodních řetězcích mají plné regály zboží, které pochází ze vzdálenosti max. 30 km od místa prodeje. České řetězce to udělají i v Čechách, když se jim řekne. V zásadě se jedná o vzdělanost spotřebitele. Vytipováváme regiony, ve kterých existuje dobře vystrukturovaná podnikatelská síť, a tam potom
uděláme spotřebitelskou soutěž. Analyzujeme, jak region vypadá před a potom, abychom to dokázali aplikovat na ostatní regiony.

Zmínil jste vzdělanost spotřebitelů. Je ale rozdíl, jedná-li se o brambory, nebo o člověka, který si chce postavit nový dům. Větší zakázky se v regionech neudrží protože například architekti jsou tam podivní. Jak lze kultivovat prostředí?
JB: Prostředí lze kultivovat tím, že se kultivují lidé, kteří v něm žíjí, tzn. vzděláváním a navazováním spolupráce. Chceme ukázat možnosti, ne přikazovat.

Hledáte inspiraci také v zahraničí?
CH: Ano, hledáme. Zejména v networkingu, který funguje výborně na Západě. U nás funguje v mikroměřítku, ale ve větších měřítkách ne. Jakmile lidé vydělají peníze, skupinu opustí. Pokud je členem skupiny architekt, může fungovat jako určitý garant oboru, tzn. neumí-li to sám, může někoho doporučit.

JT: Neměla by být naší inspirací spíše Východní Evropa, kde je venkov, i přes rozdílné přírodní a geopolitické záležitosti, víceméně podobný našemu?

CH: Nejde ani tak o fyzickou podobnost, jako o zakládání fungujících společenství, která na sebe naváží další související kulturní a sociální fenomény. S tím jde ruku v ruce vznik hospodářského zázemí a dalších institucí plnících různé sociální funkce.
JB: S ohledem na dnes neuvěřitelnou stavební a „developerskou“ produktivitu, např. církevních řádů, jako tomu bylo v minulosti, je to velká výzva dnešním rozvojovým strategiím. Ale kde hledat inspiraci a zpětnou vazbu lépe, než tam, kde (alespoň do jisté míry) funguje kontinuita života v místě a krajině? Celkový charakter venkova je otiskem určité časové kontinuity, která vždy našla výraz v nějakém pochopení pro detail v celku. Odbornost spojená s autentickou zpětnou vazbou „zdola“ může být lepší cestou než centrální plánování zohledňující čísi zájmy.

JT: Chápu to z hlediska lokátorství, ale my teď nemáme feudála, máme soukromé vlastnictví půdy, každý má kousek pole a když se zasekne, zablokuje třeba dálnici. Jak vnímáte možnost dohody? Věříte, že když získáte podnikatele na svou stranu, bude potom vystupovat jako „vzdělaný feudál?“
CH: Ano! Můžeme jej vzdělávat, aby na konci byl prospěšný regionu. Třeba tím, že bude vytvářet statky, které budou zaměstnávat další lidi. Podnikatelská skupina je schopna vlastní činností vyprodukovat 250‒300 tisíc ročně, mecenáš může přihodit jednou tolik. A to je už dobrý základní kapitál pro další vzdělání a rozvoj. Cílem tedy je, aby peníze generovaly další peníze.

JT: Co třeba investovat do nějakého strategického dokumentu?
CH: Podnikatelé v tom mají jasno: jdou podnikat tam, kde to generuje buď peníze, nebo jiný potenciál.
Ale strategické i jiné plány umožňují identifi kovat potenciál místa i pro podnikatele.
JH: Je potřeba, aby regionální urbanista nebo tým odborníků přišli na náš Inspirativní kruh a tuto myšlenku zde představili tak, aby ji lidé pochopili. Protože oni rozhodují o směřování peněz, ne my.

Jaký mají ProRegiony vztah k politice?
CH: My politiku dělat nechceme, ne že by nás nezajímaly věci veřejné, ale prioritou jsou aktivity v regionech České republiky.
JB: Politiku vnímáme jako aktivní správu polis, tedy obce. Jako občané ji z principu tvoříme, tudíž za ni neseme svůj díl odpovědnosti. Jde však o politiku přirozenou, každodenní, kterou tvoříme realizací vztahů a tvorby v místě, kde žijeme a které obýváme, nikoli dobýváme. V tomto ohledu jsou ProRegiony politické. Ovšem v ohledu, v jakém je pojem politika většinově a stereotypně vnímán, se jedná o projekt apolitický.

ERA21, 5/2013, Až na kostru venkova

 

<form action=”https://www.paypal.com/cgi-bin/webscr” method=”post” target=”_top”>
<input type=”hidden” name=”cmd” value=”_s-xclick”>
<input type=”hidden” name=”hosted_button_id” value=”YHUGTQHULDJCJ”>
<input type=”image” src=”https://www.paypalobjects.com/en_US/i/btn/btn_donateCC_LG.gif” border=”0″ name=”submit” alt=”PayPal – The safer, easier way to pay online!”>
<img alt=”” border=”0″ src=”https://www.paypalobjects.com/en_US/i/scr/pixel.gif” width=”1″ height=”1″>
</form>